Гљtek Z - Tarkova

Alexej si nasadil sluchátka, která zesilovala i ty nejtišší zvuky okolí. Slyšel křupnutí větvičky pod botou někde v dálce, šustění trávy a těžký dech. Pomalu vstal, pevně sevřel rukojeť své zbraně a vykročil do stínů. Útěk z Tarkova nebyl jen název hry, kterou hráli mocní v pozadí. Byla to každodenní brutální realita, kde vítězem nebyl ten nejbohatší, ale ten, kdo dokázal dokráčet k zelené dýmovnici označující bezpečný odchod.

Zkontroloval svou modifikovanou M4. Zbraň byla čistá, bez jediného zrnka prachu. Věděl, že spolehlivost mechanických částí je to jediné, co stojí mezi ním a zubatou. Mechanik na základně byl sice tvrdý obchodník, ale jeho rady ohledně zbraňových modifikací byly k nezaplacení. „Durabilita nad šedesát procent, prázdná komora při manipulaci,“ opakoval si Alexej Mechanikova slova. Гљtek z Tarkova

Pach kůže, vlhkého betonu a spáleného střelného prachu. To byl Tarkov. Město, které kdysi kypělo životem, se proměnilo v betonový hřbitov, kde jedinou platnou měnou byly náboje a lidský život neměl cenu ani té nejlevnější plechovky tuňáka. Alexej si nasadil sluchátka, která zesilovala i ty

Sáhl do kapsy své potrhané taktické vesty a nahmatal těžký svazek klíčů. Byl tam i ten od bunkru ZB-014 na mapě Les. Klíč k záchraně, nebo k další pasti? V Tarkově jste si nemohli být jistí ničím. Každý kout, každé pootevřené dveře mohly skrývat buď vzácný zdravotnický kufr, nebo hlaveň brokovnice divokého Scava. Útěk z Tarkova nebyl jen název hry, kterou

Z dálky se ozvala tlumená střelba. Dávka z těžkého kulometu a následné jednotlivé výstřely. Někdo tam venku právě bojoval o svůj holý život. Možná se pokoušel získat bronzové kapesní hodinky pro Prapora, nebo jen hledal něco k snědku. V Tarkově nebylo malých úkolů. I ta nejobyčejnější drobnost mohla stát člověka život.

Vykročil vpřed s vědomím, že tato křížová výprava za svobodou může skončit jediným přesně mířeným výstřelem neznámého střelce. Ale Alexej se nehodlal vzdát bez boje.